Básničky podle abecedy - Z

Z

Zlomím Závist, abych mohl být sám sebou,

zlomím lásku, abych směl být s tebou,

zlomím cokoliv, pak stát se může cokoli,

já stále stejný zůstanu, klidně si vezmi pistoli.

Zahodím Zlost, zase jsem tu jen já,

zahodím vše nadějné. Jen já, jak se zdá,

zahodím sám sebe a stejně se jednou vrátím,

protože i když mě nahradí, já se neztratím.

Zmůžu Zmizení své jen na chvíli,

zmůžu jen obejít cestu ke svému cíli,

zmůžu jen zírat a na místě svém zůstat,

hlavně aby to člověk dokázal ustát.

Zůstávám Zahradou jako všichni oslněn,

zůstávám v ní stát naprosto ohromen,

zůstávám všem v srdcích, když nemají dobrý den,

když zůstanu tam, je to pro všechny zlý sen.

„Z je Zemřít, a tak tedy,

Zet je konec abecedy,“

zpívá se v táborové písničce,

je to konec, stejně jako v této básničce.

Z je Zánik něčeho, co už dávno začalo,

je však lepší začátek mít, než by se to nestalo,

loučím se s vámi a jen tak mezi námi,

vy všichni jste mojí dobří známí.